Ostravské sochy #13

Mozaiky na Vysoké škole báňské (II): skleněné mozaiky Martina Sladkého a Josefa Treuchela.

V minulém díle jsme načali téma mozaik v areálu VŠB-TUO. První díl jsme věnovali skleněným mozaikám z prefabrikovaných kostek. Dnes se podíváme na mozaiky ze štípaných skleněných smaltů – techniky nejnáročnější, nejdražší a nejpůsobivější, neboť dává dílu proměnlivý lesk, vzniklý plasticitou povrchu, a umožňuje využití nepřeberného množství barevných odstínů. Při výrobě materiálu jich zpravidla vzniklo tolik, že někdy se až třetina kostek na dané mozaice nedala vůbec použít. Tento krásný „odpad“ se pak odkládal pro jiné případné využití.

Martin Sladký: Vzlet / Rozvoj lidského myšlení, 1973–74 (foto Roman Polášek)

Martin Sladký: Vzlet / Rozvoj lidského myšlení, 1973–74 (foto Roman Polášek)

Starší ze dvou smaltových mozaik na VŠB je kruhová mozaika podle návrhu pražského malíře Martina Sladkého, která vznikla v letech 1973–74 pro strop vestibulu kruhové posluchárny v porubském areálu. Její námět byl během schvalování v umělecké komisi definován jako Rozvoj lidského myšlení, sám Sladký pak označoval mozaiku názvem Vzlet. Jak se ale tato tematika promítá do zvolených motivů obrazu? Je těžké určit, co představují dva šedé útvary na mozaice. Jeden z nich by snad mohl evokovat ruku s nataženým prstem, jak ji známe např. ze známé Michelangelovy fresky v Sixtinské kapli, kde Bůh předává život Adamovi. Protější útvar však již druhou ruku připomíná o poznání méně. První útvar se pak může zdát rovněž jako hlava dravce, což by v souvislosti s názvem Vzlet a modrobílým pozadím (rozvířená oblaka) dávalo smysl. Druhý objekt však spíše než dravce připomíná hlavu psa s protáhlým čumákem (že by snad lajka vyslaná do vesmíru roku 1957?). Pootočíme-li si mozaiku ve směru hodinových ručiček, může se nám tentýž útvar zdát také jako stylizovaná lidská postava (její torzo) s  rukou nataženou k nebi. Druhý útvar pak také vykazuje rysy postavy prohnuté v letu, ale marně na něm hledáme hlavu, která by se snad skrývala za bílým kruhovým útvarem ve středu… Jde každopádně o dílo abstraktního dekorativismu, na němž zaujme ladění do studených zimních barev (bílé, šedé a odstínů modré), které odpovídají okolnímu prostoru vestibulu, jenž je obložen černošedými břidlicovými deskami. Pod mozaikou se pak nachází aranžovaný černý kámen znázorňující v souhlase se zaměřením regionu na těžební průmysl uhelný balvan. Kompozice tedy hovoří jasně – dole připomínka toho, co vzešlo ze země, a nahoře apoteóza lidského snažení tyto přírodní zdroje zužitkovat.

Martin Sladký: Vzlet / Rozvoj lidského myšlení, 1973–74 (foto Roman Polášek)

Martin Sladký: Vzlet / Rozvoj lidského myšlení, 1973–74 (foto Roman Polášek)

V porubském areálu byl na konci 80. let zprovozněn také tzv. Geologický pavilon, v podstatě veřejně přístupná sbírka minerálů hornicko-geologické fakulty. V interiéru budovy byla roku 1987 instalována působivá mozaika zasloužilého umělce Josefa Treuchela, v regionu i jinde populárního malíře expresivních krajin, který prožil většinu života v Kopřivnici. Výtvarný generel stavby z roku 1985 zamýšlel oblíbený námět Strom života, který měl ztvárnit vývoj života na zemi. Ten ovšem býval většinou spojován s motivem rodiny a strom jako takový sugeroval více jarní barvy. I Treuchel jeden z prvních námětů zpracoval v tomto duchu s převažujícími odstíny zelené. Protože záměrem však bylo znázornit spíš vývoj života z hlediska geologického utváření země, nakonec padla volba na zcela odlišnou variantu. Z té Treuchel odstranil figurální motiv a strom ve středu obrazu připodobnil více sopce, kterou proudí z hlubin země láva utvářející její povrch. Obraz vyladil do červené barvy s kontrasty žluté (především velké slunce nalevo) a tmavě modré (zchladlá láva). Ve výsledku je tedy Treuchelův Strom života vnímán spíš jako zobrazení podzemních zdrojů a jeho označení názvem Geologie je zcela oprávněné.

Josef Treuchel: Geologie / Strom života, 1986–87 (foto Roman Polášek)

Josef Treuchel: Geologie / Strom života, 1986–87 (foto Roman Polášek)

Popisovaná umělecká díla naleznete na stránkách databáze Ostravské sochy autora článku Jakuba Ivánka.

http://ostravskesochy.cz/dilo/82
http://ostravskesochy.cz/dilo/78

 

Související články


Komentáře

  1. acdlcia [msstavby.cz] :

    Pěkné, ale to čím to doplnili později je opravdu nevkus. Cedule na prvním snímku by šla určitě udělat citlivěji a kamery na posledním snímku umístěné na strop by taky tolik nerazily.

    Thumb up 0 Thumb down 0
  2. Jakub Ivánek :

    acdlcia [msstavby.cz]: a to představte, že jsou kolem toho uhelného balvanu ještě dvě obrovské informační tabule, které jsme pro focení odtáhli

    Thumb up 0 Thumb down 0
  3. Lukáš :

    Ta mozaika nahoře je pěkná, ale tím že je umístěna na stropě tak ji lidé ani nevšimnou. Já jsem tam chodil 3 roky a ani nevím, že tam něco takového bylo a to jsem kolem toho chodil denně. Možná jsem to periferně zahlídl, ale neutkvělo mi to v paměti. Pamatuju si jenom ten balvan.

    Thumb up 0 Thumb down 0
  4. martin [msstavby.cz] :

    Upřímně jsem si toho jako student taky nevšiml. krom toho, že tam jsou reklamní nástěnky a více pozornosti zaujme „balvan“ v prostoru se ani pořádně nesvítí.

    Thumb up 0 Thumb down 0

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.