Ostravské přednádraží

Město Ostrava si nechalo zpracovat ideově urbanistickou – dopravní studii na řešení přednádražního prostoru Hlavního nádraží v Ostravě.

Byť rekonstrukce předprostoru probíhala relativně nedávno, nebyla nikdy moc odbornou veřejností přijata. Předprostor na člověka/cestujícího působí roztříštěně a nepřehledně. I samotný vstup do nádražní budovy je chaotický. Nově je i potřeba zakomponovat plánované muzeum MHD, které vznikne v bývalých průmyslových halách při ulici Wattova naproti nádražní budovy. Níže uvedená studie celý prostor zceluje a dává mu řád a přehlednost. Celý návrh je vlastně jednoduchý, přitom velmi kvalitní. Staví komunikace pro pěší a vozy do jedné roviny a nevytváří zbytečné bariéry.

Dalším záměrem města je Prodloužena ulice Skladištní, kudy by měla také vést od Hlavního nádraží směrem na Přívoz tramvajová trať. Projektu se věnujeme na konci článku.

Autor studie: PLATFORMA ARCHITEKTI

Charekteristika lokality

Ostravské Hlavní nádraží se nachází v severní části Moravské Ostravy a Přívozu. Jedná se o nádraží koncové, nikoliv průjezdné, což jej dostává do horší pozice než je například nádraží Ostrava – Svinov. Takto je koncipován i přednádražní prostor. Díky poloze a vyvolané potřebě obsluhy městskou hromadnou dopravou vznikl historicky dopravní uzel dvou smyček- tramvajové a trolejbusové. Tyto smyčky spolu s dalšími zásahy vytvořily naprosto neprostupné území pro pěší a vytvořily tak jednu velkou bariéru, která je nedůstojným prostorem parteru přednádraží.

Současný stav

Zásadním momentem pro cestujícího je výstup z výpravní budovy do prostoru, ve kterém se musí umět zorientovat, aby mohl najít cestu ke svému cíli. V Ostravském přednádražním prostoru je cestující-pěšák odkázán na informační systém MHD a jeho struktury. Při výstupu z budovy je v hlavní ose vnímán travnatý val v podobě homole, který vznikl ve smyčce konečné zastávky tramvajové linky. Tento val je nevyužitým a nevyužitelným místem v celém prostoru, je bariérou v území, díky kolejovému tělesu není přístupný, není důvod jej využít například k odpočinku, posezení, k bobování, ani k ničemu jinému. V ose ve směru do města je smyčka T-BUSU, která je stejně jako zelená homole TRAM nevyužitá a nevyužitelná. Třetí velkou plochu zabírá parkování pro osobní automobily, které je takto z hlediska pobytového i vizuálního neatraktivní.
Systém MHD v tomto místě je jasně rozdělen do dvou uzlů pro TRAM a T-BUS v podobě dvou smyček, zabírajících celý přednádražní prostor. Smyčky v tomto uspořádání a provedení působí jako bariéra – člověk vycházející z nádraží je jimi obklopen ze všech stran, takže předprostor hlavního nádraží je možné opustit pouze po „ramenech“ organického přístřešku. Díky všem těmto atributům je tak nejexponovanějším místem pro lidi ostrůvek pod „ramenem“ přístřešku, kde se nachází zastávka TRAM směrem do centra, výstup T-BUS a kde prochází hlavní pěší trasa do centra města – v měřítku celého prostoru je to kapka v moři, zbylý prostor je bez využití, není atraktivní z pobytového hlediska.

Koncepční návrh přednádražního prostoru

Náš návrh pracuje především s celým prostorem parteru od výpravní budovy až k náměstí Sv. Čecha. Klade důraz na přirozený a plynulý pohyb pěších nejen před výpravní budovou. Naší snahou je odstranit zmiňované bariéry a vytvořit prostor parteru tak, aby byl chodec zapojen do struktury nejen přednádražního prostoru, ale širších vazeb přilehlé struktury města. Snažíme se prostor nádraží zapojit do města a oprostit jej od vizuální a funkční podoby dopravního uzlu někde na okraji města.
Přednádražní prostor navrhujeme jako náměstí, veřejné prostranství, využitelné pro kulturní akce, koncerty, tržiště, apod. jako sdílený dopravní prostor s tramvajemi, trolejbusy i autobusy. Názorný a skvěle fungující prostor tohoto typu je v ulici Joštova a Moravského náměstí v Brně, kde jsou tramvaje součástí parteru pěší zóny v jedné úrovni.

Námi navržený veřejný prostor je řešen s ohledem na dobré fungování všech přítomných druhů dopravy – mhd /tram, t-bus, bus, automobilová doprava, cyklo, a především pěší, přičemž pracuje s podobou smyček konečných zastávek tramvají a trolejbusů a tyto protisměrně vkládá do sebe – z hlediska prostorových nároků dopravy je území odlehčeno a vyčištěno, jako nástup/výstup jsou použity hrany stávajícího přístřešku nebo stávající zastávky přilehlé k železničnímu tělesu. Provoz je řešen jako sdílený dopravní prostor, vše se odehrává na jedné úrovni – bezbariérovost pro pěší, povrch se plynule zvedá pouze v místě nástupních hran MHD – tram/t-bus, auta nejsou vnímány jako bariéry – jsou integrální součástí života prostranství. Při tomto uspořádání nevznikají hluchá nevyužitelná místa (jako kapky smyček a parkoviště u současného stavu).
Tramvaj využívá stávajícího vjezdu do přednádraží, ovšem výstupní hrana je posunuta do prostoru dnešního parkoviště osobních automobilů. Zelený val je zrušen. Tramvaj protíná prostor v blízkosti výpravní budovy a je prodloužena až ke stávající zastávce trolejbusů. Zde je zastávka pouze TRAM s výjezdem do centra. Trolejbus vjíždí do přednádraží v opačném směru jako TRAM, výstupní hrana je v současném prostoru zastávky TRAM. Nástupní zastávka je umístěna do současné výstupní hrany TRAM. Vzniká tak bezbariérová ,,vnější“ plocha parteru tramvají vymezena budovou Policie, výpravní budovy a tramvajové zastávky a ,,vnitřní“ plocha výstupu a nástupu trolejbusů. Tyto plochy jsou v jedné rovině a plynule přecházejí až k plánovanému muzeu MHD.

Celý návrh ovšem generuje nutnost nadzvednutí stávajícího přístřešku výpravní budovy. Tento navrhujeme upravit jako průhledný/průsvitný.
Návrh rovněž pracuje s plánovaným muzeem MHD, které zapojujeme do návrhu. Přesnou podobu neznáme, ani ji neurčujeme. Pracujeme s předpoklady využití stávajícího průmyslového objektu a vystavení několika exemplářů historických tramvají do venkovního veřejného prostoru přednádraží. Tyto exempláře umisťujeme až do blízkosti výpravní budovy.

Prostor doplňujeme novou zástavbou s živým parterem, parking housem pro nádraží a muzeum MHD, mobiliářem laviček, odpadkových košů, informačních prvků, vzrostlou zelení, vodními prvky, vše pro zvýšení atraktivity a pobytové kvality prostoru.

Prodloužena ulice Skladištní

zdroj: ostrava.cz / platformaarchitekti.cz

Související články


Komentáře

  1. Ostravan :

    Článek z 19. února 2013: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/aktuality-rrms/zacina-premena-prednadrazniho-prostoru-u-hlavniho-nadrazi-v?highlightWords=Za%C4%8D%C3%ADn%C3%A1+p%C5%99em%C4%9Bna+p%C5%99edn%C3%A1dra%C5%BEn%C3%ADho+prostoru+Hlavn%C3%ADho+n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD+Ostrav%C4%9B

    Celkové náklady byly v žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko vyčísleny na 154 milionů korun. Schválená evropská dotace je 103 milionů korun. Díky úsporám ve veřejné zakázce dojde ke snížení nákladů, adekvátně tomu bude nižší také evropský příspěvek.

    Předpokládám, že tato vize nebude v horizontu několika následujících let realizována, nebo by se snad vracela dotace ve výši kolem 100 milionů korun?

    Thumb up 2 Thumb down 0
  2. S200 :

    „Jedná se o nádraží koncové, nikoliv průjezdné“ – Toto samozřejmě není pravda, nádraží průjezdné je. Neprůjezdnost se týká linek MHD v přednádražním prostoru.

    Thumb up 8 Thumb down 0
  3. aggu :

    Teď už nestačí jen tleskat, už se musí volat bravo! ;) Opět místo, které předchozí vedení města totálně podělalo (říkalo tomu „estetizace“) a současné vedení (nebo aspoň jeho progresivní část) se k němu vrací a snaží se ho dát do pořádku.
    U dotace záleží na tom, jak je ve smlouvě daná „doba udržitelnosti“. Po jejím uplynutí se ta „estetizace“ může poslat na skládku. Škoda těch 150M, ale je třeba se ptát strůjců a obhájců tohoto nesmyslu.
    Aby byl svět už úplně dokonalý, bylo by fajn, kdyby vedení města utlo další nesmysly „z minula“ ještě dřív, než se uskuteční. Podle mého skromného názoru by se tak mohlo ušetřit pár peněz a času ;) Nádražní (pozdě), Českobratrská (pozdě), Most Pionýrů (pozdě). Nám. Republiky, Pivovarská?….

    Thumb up 5 Thumb down 4
  4. thvari :

    to je tak o tisíc procent lepší řešení než to současné.

    Thumb up 6 Thumb down 4
  5. Rob :

    Krásný návrh. Nesrovnatelné s tím, co tam udělali nedávno. Jinak je to stále dokola: zdánlivě nejjednodušší a nejčistší řešení je většinou to nejlepší. Když to pořád někdo nechápe, tak je prostě nekvalifikovaný a měl by to raději přenechat někomu jinému, nebo striktně dělat architektonické soutěže. Jestli tady někdo začně zase argumentovat bezpečností, bariérami, úskoky a kdo ví co… tak ať už prosím konečně vystrčí prdel a zajede se podívat alespoň do zmíňovaného Brna a vnímá ten prostor, kde davy, opravdu davy lidí (to nebude nikdy případ přednádraží) mezi dopravou fungují naprosto bez problému. Bohužel ohledně realizace jsem skepticky…kéžbych se pletl.

    Thumb up 3 Thumb down 1
  6. Cíťa :

    Toto, co vypustili, snad nemůžou vůbec myslet vážně!! Je snad prvního apríla? Je až neuvěřitelně šokující, jak si někdo na těchto věcech může dělat jméno. Čerstvě draze zrekonstruované objekty dle návrhu někoho teď chce zase někdo jiný, nový předělávat za milionu znovu, jen proto, že „to vidí prostě jinak, než ostatní“… :(

    Thumb up 4 Thumb down 14
  7. Tomas :

    Hlavni nadrazi, ktere stejne jako hlavni nefunguje a dike sve poloze a vzhledu uz nikdy fungovat nebude…No jeste ze tu mame Svinov, kde mohou navstevnici/turiste vystoupit a prestoupit jakstaks bez ujmy na zdravi :)..

    Thumb up 3 Thumb down 7
  8. aggu :

    Tomas: To vypadá na další ostravskou zábavu ;) Nejdřív se tu deset let spekulovalo, má Ostrava centrum? Když už je teda odpověď jasná ;) budeme teď dalších 10 let řešit, má Ostrava hlavní nádraží? Odpověď je: Vždycky měla a má. V Přívoze.

    Thumb up 4 Thumb down 6
  9. Tomm :

    poslední rekonstrukce hlavního nádraží je jedna velká hrůza, nástupní a výstupní prostory tramvaje jsou umístěny daleko od výpravní budovy ( to nemluvím ani o trolejbusu a autobusu) orientace v prostoru odkud co jede je šílená a případné přebíhání mezi tram a busem je taky nepraktické. tramvajové nástupiště není bezbariérové a v případě že tramvaj odjíždí z koleje která je od nástupiště dál tak se člověk dostává na uroveň běžné cesty. Nejkratší průchod ve směru k výpravní budově blokuje fontána a jakési betonové hranoly ( ty již stačili popraskat a pavučiny prasklin jsou velmi esteticky (ironie) zatmelené), které nahradily obyčejné normální schody po celé délce.

    Tato rekonstrukce by snad napravila nejhorší nedostatky této stavby. Přijde mi však neskutečné, že je zde stále uplatňovaný již zastaralý koncept. Proč nemůže dojít dostavbě venkovního schodiště přímo k nadchodu ( nad vybudováním podchodu ani nesním) který by usnadnil a zkrátil přestup mezi vlakem a tramvají.proč nefunguje koncept hrana hrana a proč by nemohlo dojít k dostavbě propojky přes skladištní až na hlučínskou, ideálně s přeložkou tramvajové tratě. Došlo by tak ke vzniku přirozeného přestupního uzlu na dostatečně velkém prostoru který je však uvnitř města a je vybavený zázemím pro cestující. ukončení autobusových linek z hlučínska na hlaváku by umožnilo lepší přestup na vlakové spojení a bylo by i přívětivější než ucpaná zastávka na nádražní ulici.

    chtělo by to mít „koule“ na totální překopaní alespoň jednoho ostravského nádraží. zmrvených přestupních uzlů je v ostravě až moc, o hranečníku a UANu raději nemluvit, Svinov je částečně zabitý tím jak daleko jsou svinovské mosty. To samé ostrava střed či zastávka stodolní, most s páteřní tramvajovou tratí nad nima, ideální pro přestup, stačí o 200 metrů posunout a vyřešit napojení na náměstí republiky atd.

    Jistě by šlo argumentovat finančními náklady, ale proč jednou neudělat něco pořádně tak, aby to nebyl standard s odřenýma ušima ale něco co posune dopravu zas dál. A proč zrovna Ostrava hl. nemůže být první příklad, Je tam prostor, jsou tam cestující, je tu příležitost….

    Omlouvám se za tenhle slovní průjem, ale už dlouho mě tato situace zaráží a mrzí.

    Thumb up 14 Thumb down 0
  10. zerdě :

    ja mam problem s trolejbusem, kdysi jsem vysel z nadrazi a pockal na trolejbus, dnes vyjdu z nadrazi a bezim, pac stoji o desitky metru dale nez kdysi, pominu ty nesmyslne kopce, ktere vypadaji, jako by nekdo prekryl hlinou sut, co zbyla z prestavby

    Thumb up 2 Thumb down 1
  11. Michal :

    Vstup do nádražní budovy je chaotický? Vy jste slepý nebo retardovaný?

    Thumb up 4 Thumb down 10
  12. k :

    Doufám, že při rekonstrukci železničního uzlu vznikne i možnost přestupu hrana-hrana s trolejbusem. Přijde mi škoda, že taková možnost není.

    Thumb up 0 Thumb down 0
  13. Martin [msstavby.cz] :

    Michal: http://projektstudio.cz/wp-content/uploads/2015/02/MG_4540.jpg

    Thumb up 3 Thumb down 2
  14. thvari :

    Na aktualne.cz se dnes objevila hezká reportáž z Katowic. Proč se neispirovat jejich veřejným prostorem a výtečnou moderní architekturou, když je to za humny? :) https://goo.gl/TFTPzK

    Thumb up 1 Thumb down 0
  15. aggu :

    thvari: V něčem jsou Katowice popředu (podpora státu, investice, letiště), v něčem pozadu (pořád ssebou vlečou černé uhlí, katastrofální ekologie…). Festivaly mají skvělé. Nikiszowiec je úžasný. Na druhé straně, když už jsme u nádraží, mají Katowice i pořádnou ostudu, když si jedinečné brutalistní nádraží zbourali. Ne tak dávno.

    Thumb up 1 Thumb down 1
  16. acdlcia [msstavby.cz] :

    Tomm: Tramvaj je daleko? To snad nemyslíte vážně. https://mapy.cz/s/1N4wI Je to 45m po vyznačené trase. To snad ujde i ten největší zdechlák.

    Thumb up 1 Thumb down 1
  17. aaa :

    Nechápu místní nadšení. Plocha obsahujici zelen bude zcela vybetonovana, cervene krizky teatralne namaloivane do stavajiciho reseni vsechny zustavaji. Asi nerozumim „modernimu umeni“. A to zbytecne kolejove krizeni je jen tresnicka na dortu.

    Thumb up 2 Thumb down 2
  18. thvari :

    aaa: protože tato konkrétní zeleň brání volnému pohybu a průchodu. Navíc zeleň tam být může, ale nepřístupný obrovský městský palouk před nádražím je bizarním ztvárněním zeleně. Ve studii je navrženo několik stromů, což je pro toto místo mnohem logičtější.

    Thumb up 3 Thumb down 1
  19. aaa :

    thvari:
    Aha. Takže to je nějaké dogma, že volný pohyb z každého bodu do každého bodu musí být možný po přímce? Nechápu. Když už to muselo být, dalo se to řešit i chodníkem. Počet přechodů přes dráhu TRAM+BUS prakticky zůstává stejný.

    Navíc ta betonová krása bude znamenat, že v létě tam bude ještě více nesnesitelné horko. Ne. žádnou logiku v tom nevidím.

    Thumb up 1 Thumb down 3
  20. aaa :

    thvari:
    A ještě ke všemu se budou lidi motat v dráze tramvaje a trolejbusu, protože hranice mezi chodníkem a vozovkou zmizí. fakt „geniální“.

    Thumb up 1 Thumb down 3
  21. thvari :

    aaa: Jaké nesnesitelné horko? Jakože ten palouk vám v létě z 34 stupňů udělá 32? Nesmyslný rádoby argument. Ano, v létě bývá někdy nesnesitelné horko, protože je léto. V zimě zas bývá zima.

    Hranice mezi chodníkem a vozovkou v místě, kudy se pohybuje tolik pěších, je jen zbytečná bariéra. A ne, motat se nikdo nikde nikomu nebude, lidi nejsou blbí, ač je dnes populární si to myslet. Zkušenosti odjinud (napadá mě třeba Amsterdam, kde se mezi tramvajemi chodí běžně) ukazují, že je to zcela vhodné řešení.

    Thumb up 4 Thumb down 1
  22. tomm :

    acdlcia [msstavby.cz]:
    Dobrý den, díky za reakci, nejde o to že bych byl zdechlina ale o to že každý metr zkrácení je dobrý, nestěžuju si ani tak na stávající stopu tramvajové smyčky, jako o to kde tramvaj při výstupu a nástupu cestujících zastaví…. Zastavuje u židovského památníku, tedy tam kde je mezi kolejemi ostrůvek a to už máme 100 metrů, tedy jedenkrát tolik co udáváte na mapě Vy. při nástupu se dostaneme na cca 60metrů, přitom by šlo posunout místo staničení tam kam jste ho umístil Vy a rázem by došlo k zkrácení vzdálenosti u nástupu o 20m u výstupu o 50m. Nástup na trolejbusové a autobusové zastávce je vzdálený přes sto metrů, přitom při posunutí odjezdové zastávky ve stávající stopě se dostáváme na nějakých 20 metrů od dveří nádraží. Jak jsem řekl nejde ani tak o zdechlost toho kdo přestupuje ale i o pohodlí, v zimě by mohl cestující počkat v budově přímo s výhledem na zastávku a přijíždějící spoje, a ono i sprintování 60 metrů od dveří na tramvaj která má odjíždět není dvakrát příjemné.

    Thumb up 1 Thumb down 0
  23. dolil :

    Vyhraje ten, kdo z Ostravy rychle uteče.
    https://magazin.aktualne.cz/kultura-mezi-doly-a-panelaky-vitejte-v-katovicich-cerne-perl/r~ab8e220a5b3c11e78e050025900fea04/?_ga=2.215065879.1089514788.1498632668-667979887.1497160416

    Thumb up 6 Thumb down 5
  24. aggu :

    dolil: To víš že jo…

    Thumb up 0 Thumb down 3
  25. dolil :

    Vždy pobaví, přijedou -li na návštěvu cizinci, ale i našinci z Česka, jejich nechápavý výraz proč tu žijeme, dobrovolně. Pochlubíme se DV, centrem města, řekou, haldou Emou, Landek, Michal etc. a zaníceně vystupujeme jako hrdí patrioti. Většinou se už nechtějí nikdy do té hrůzy tady vracet.

    Thumb up 7 Thumb down 7
  26. Rob :

    aaa: a dále třeba Oslo: rušná zastávka Akker Brygge: http://static3.bigstockphoto.com/thumbs/4/1/8/large1500/81473552.jpg

    Thumb up 0 Thumb down 0
  27. skelet :

    dolil:
    to víš, že jo ..
    za svého pobytu v jižních Čechách jsem zjistil, že na nás koukají na černou díru, kde chodíme v plynových maskách, nic neděláme bo tu není robota a vůbec žereme děti. Ale když tu za mnou někdo přijede, tak mu vesměs spadne čelist, protože „ty vole ono je to tu i hezký“.
    Problém je, že návštěvník si bere spoustu věcí od průvodce, Ostrava není prioritně krásná jako třeba Tábor, ale nijak se nevymyká českým velkým městům. Pokud jim průvodce ukazuje hnus a špínu Ostravy, tak si odsud prostě vezmou hnus a špínu Ostravy.
    Zhnusit se dá i ta Praha, stačí nejezdit metrem a chodit pěšky a dívat se.

    Thumb up 11 Thumb down 4
  28. dolil :

    skelet: ona plynová maska by nebyla od věci. http://cpzpz.cz/wordpress/?cat=11

    Thumb up 4 Thumb down 4
  29. dolil :

    dobrovolně si tu huntujeme zdraví a jsme hrdí (anebo hloupí??)Ostraváci. http://ostrava.idnes.cz/alarmujici-mereni-vysledku-znecisteni-v-ostrave-fbp-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170628_2335736_ostrava-zpravy_woj

    Thumb up 5 Thumb down 4
  30. skelet :

    dolil: to víš, že jo..

    Thumb up 1 Thumb down 5
  31. balde :

    dolil: když budou měřit u magistrály v Praze vlastně kdekoliv Praze u hlavní cesty tak to bude upe stejne

    Thumb up 5 Thumb down 4
  32. Martin [msstavby.cz] :

    dolil: Pokud nemáš přátele, se kterými by sis popovídal a vylil srdíčko, netvoř tady offtopic ;)

    Thumb up 8 Thumb down 5
  33. dolil :

    Balde: ale tady je řeč o cyklostezce kolem Ostravice. Tobě fakt nevadí, že má Ostrava nejhorší vzduch v celé Evropě?

    Thumb up 3 Thumb down 2
  34. dolil :

    Martin: aaa, heleme se. Nevěděl jsem, že se zde jedná o přátelský kroužek s pevně danými propozicemi.

    Thumb up 3 Thumb down 3
  35. skelet :

    dolil: ostrava má mimo zimu stejný nebo lepší vzduch, než velká česká města. A řeknu ti sladké tajemství. Když si zajedeš do lázní v Jeseníku, tak je tam informační centrum. A v tom informačním centru je veeeeelká obrazovka s emisemi v jiných městech (tuším NOx), a kupodivu třetí největší město v republice (napovím Ostrava) bylo třetí.. Ostrabu trápí zima, a dle rozborů emisí ji dosti trápí sousední Polsko.

    Thumb up 2 Thumb down 4
  36. Martin [msstavby.cz] :

    dolil: Jedná se o článek s daným tématem kolem kterého by měla být obdobná diskuze.

    Thumb up 3 Thumb down 4
  37. Danek :

    dolil: Dolil, ty se tady potřebuješ vyonanovat s tvými argumenty. Já jako občan Ostravy si řikám, že by mohlo být lepší to nebo ono.Pak přijedu do Čech na výlet a nestačím se divit v některých místech to vypadá min.na 80-90léta.Klasický Kutná Hora kousek od Prahy(měl jsem pocit, že Praha jim snad všechny peníze vyžrala)..nadraží hrůza, po cestě ke Sv.Barboře a po městě rozbité domy, okna atd.Vůbec jsem necápal jak do takového místa mužou přivest Japonce.

    Thumb up 1 Thumb down 5
  38. Davidb :

    dolil:
    Bohužel tady tvrdě dojíždíme na polskou vyjímku v čištění exhalací.
    Na Ostravsku se vzduch rapidně zlepšil.
    Bohužel zima přináší inverzi, která se sekne v nížině mezi Beskdy a Jeseníky a prodí tady vzduch z Polska.
    Tím neříkám, že si tady nešpiníme, ale míra plynofikace je u nás o hodně vyšší než v Polsku a třeba Mittal je na tom podstatně líp než hutě v Polsku co se týká odprášení apod.

    Thumb up 2 Thumb down 4
  39. jenki :

    Dovolím si zavést debatu zpět k přednádražnímu prostoru Hlavního nádraží, tentokrát z pohledu dopraváka.

    Představené řešení je sice roztomilé, ale neřeší zásadní problém, který proběhlá rekonstrukce odstranila jen částečně.

    Ten zásadní problém se jmenuje (…dramatická pauza…) nástup a výstup cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, zejména vozíčkářů.

    Na vysvětlenou : máme nízkopodlažní tramvaje, trolejbusy, autobusy. Ty mají obvykle ve 2. dveřích plošinu pro vozíčkáře. Ta plošina – ať už se vysouvá elektricky nebo vyklápí ručně – dosáhne na obrubník jen tehdy, jestliže je hrana zastávky přímá a rovná. Pokud je zastávka v oblouku tak se vozíčkář z prostoru jemu určenému dostane tak maximálně na traumatologii, protože místo na zastávkovou hranu slítne rovnou na úroveň kolejiště / vozovky a rozbije si hubu o obrubník na který plošina nedosáhla. Nemluvě o tom, že si tam dost často namlátili u úplně normální cestující a nepotřebovali k tomu vozík ani berle. Např. pohled na matku, která dokázala přeletět svůj vlastní dětský kočárek a hodit placáka na chodník patří mezi nezapomenutelné zážitky.

    Stav před rekonstrukcí smyček Hl. n. byl takový, že :
    – vozíčkář mohl z tramvaje vystoupit jen když jej řidič tramvaje svezl (v rozporu se Zákonem o drahách a na vlastní riziko) až do nástupní zastávky; to ovšem platilo jen při jízdě po vnější koleji. Při jízdě po vnitřní koleji smyčky měl vozíčkář prostě smůlu a jel zpět do Ostravy.
    – vozíčkář mohl nastoupit pouze do tramvaje na vnější koleji, pokud jela po vnitřní koleji tak opět smůla
    – vozíčkář mohl z trolejbusu vystoupit jen pokud trolejbus jel po vnější stopě smyčky a dokázal se k hraně toho kousku rovného obrubníku rozumně přiblížit (zejména s kloubákem to byla disciplína vhodná do soutěže zručnosti)
    – vozíčkář mohl do trolejbusu nastoupit pouze pokud se našel dostatečný počet ochotných a fyzicky vybavených osob které jej donesly až dovnitř, jinak bez šance (zejm. s elektrickým vozíkem který i s baterií váží přes 100kg).
    Souhrnně : bezbariérová dostupnost mizerná, náhodná a negarantovatelná.

    Stav po nynější nic moc rekonstrukci : s tramvajovou smyčkou se nehýbalo, takže tramvaje zůstaly furt stejně blbě. Vyřešilo se to u trolejbusů – nová nástupní zastávka trolejbusů je tak daleko od té bývalé, aby bylo dosaženo takové místo, kde se s jistotou dokáže k rovné hraně nástupiště zajet i kloubový trolejbus, i když se otáčí na vnitřní „stopě“ (proto to nešlo blíž k budově, sice už tam je hrana vozovky rovná, ale z vnitřní stopy tam nedokličkujete aniž by vám vlek nezůstal trčet volně do prostoru). Pro výstup z trolejbusů byla vybudována nová nástupiště, takže výstup s vozíkem je nyní 100% OK. Vozíčkáři byli instruování (prostřednictvím nějakého jejich sdružení) že na hl. nádraží se jezdí buďto trolejbusem, nebo tramvají na Náměstí Sv. Čecha a pak trolejbusem.

    Problém je ovšem v tom, že stávající normy (ale i provozní požadavky DPO) striktně požadují :
    – všechny nové zastávky musí být pro 2 soupravy tramvají, tj. délka 65m
    – všechny nové zastávky musí být v přímce, maximálně by šel uhádat mírný zlom v půlce jako je u Vysokých Pecí (ale i to je tuším na výjímku z normy a bylo kolem toho moře keců)
    – cokoliv jiného je (krom toho že provozně na pytel) naprosto nezkolaudovatelné (tj. i to co je v té studii).

    A teď se vraťme do přednádražního prostoru. Zapomeňme na provedenou opravu (no… spíš řekněme light humanizaci, k pořádné opravě to má daleko), zapomeňme na předloženou studii a zkusme si následující hru :
    – z katastru si vyjedeme mapu prostoru
    – v CADu, malování nebo ze čtverečkovaného papíru si vyrobím dva modely přímých nástupišť délky 65m (ti drsnější si múžou vyrobit i dvě autobusové zastávky cca 50m, protože 2x kloubový autobus nebo trolejbus délky 18m = 36m + 1 metr mezi vozy + nějaký prostor na zajetí do zálivu a vyjetí z něj)
    – a teď to všechno zkusíme nacpat mezi nádražní budovu a budoucí muzeum MHD.

    Co vyšlo mi :
    – zastávky přímo před budovou, ale likvidace stávajícího přístřešku a kašny, za zastávkami ostrý oblouk vpravo a pryč po budoucí prodloužené Skladištní. Točna autobusů a tramvají buďto kolem budoucího muzea nebo „někde“ v zadním Přívoze.
    – zastávky napříč dnešní tramvajovou smyčkou (tj. tak 100m chůze od dveří nádražní budovy), ale zachování stávajícího přístřešku a kašny, za zastávkami oblouk o rozumném poloměru a opět pryč po budoucí prodloužené Skladištní / Wattové. Točna autobusů a tramvají buďto kolem budoucího muzea nebo „někde“ v zadním Přívoze.
    – v prostoru odpálit atomovku (vč. muzea a stávající nádražní budovy) a řešit to úplně jinak.

    Návrhy, náměty a podněty zasílejte do… (však víte) :)

    Thumb up 19 Thumb down 0
  40. acdlcia [msstavby.cz] :

    jenki: Pak je tedy otázkou jak je možné že tato studie provedená odborníky neodpovídá normám a je tudíž naprosto zbytečná.

    Thumb up 0 Thumb down 0
  41. davidb11 :

    jenki:
    Pěkně a profesně napsáno.

    Thumb up 1 Thumb down 0
  42. acdlcia [msstavby.cz] :

    aaa: Ano tato studie bohužel opravdu nic neřeší. Je to jenom takzvané „období podkuřování voličům“. Aby bylo vidět že se něco dělá.

    Thumb up 0 Thumb down 1
  43. Martin [msstavby.cz] :

    No nevím. S řešením jako v Brně vidím pokrok oproti pahorkům a kolejištím vysypané kamenivem.

    Thumb up 0 Thumb down 0
  44. jenki :

    Brněnské řešení má nějakou tu drobnou (ne)výhodu :
    – nemožnost nástupu / výstupu vozíčkáře (budiž); BTW na vyfotografovaném místě zastávka není
    – zafixování stávající „zděděné“ polohy zastávek „navždy“, protože nová zastávka by musela vyhovovat normám, tj. mít zvýšenou nástupní hranu. Prostě bez „pahorků“ je to dnes nemožné.

    Na druhou stranu je dobré vědět, že otevřené kolejiště zasypané kamenivem a zastávky ohrazené zábradlím z jeklů 60×60 nejsou nezbytnou vlatsností nově řešených zastávek. Velkoformátová dlažba a „splynutí“ zastávky s okolním terénem jsou samozřejmě možné. Ale bez zvýšené nástupní hrany to prostě nejde.

    Něco pro inspiraci (bohužel nevím jak sem vkládat fotky tak si to zkuste očumět na Google Street View) :
    – tramvajová smyčka před nádražím Amsterdam Centraal (Stationsplein); 3 nástupní hrany vedle sebe, zvýšené pro vozíčkáře / kočárky jsou, ale jinak krásně splývají s okolím. Nejsou tam žádná zábradlí, což by u nás asi neprošlo (riziko že někdo vleze pod tramvaj zleva), ale i zábradlí by šlo udělat kultivovaně
    – krytý přednádražní prostor Kassel – Wilhelmshöhe. Pravda už je trošku olezlý, stojí to tam cca od 70. let. Ale funkčně nemá chybu! Opět zvýšené hrany zakomponované do prostoru tak, aby byly funkční a přesto nebily do očí. BTW víte, že ten „zakulacený“ obrubník pro usnadnění zajíždění autobusů až k hraně zastávky vymysleli v Kasselu a proto se mu říká Kasselský obrubník?
    – Salzburg Hbf. Něco pro trolejbusofily. Místní dráha (taková větší tramvaj) jim tam překážela, tak ji (s)prostě zahrabali do tunelu.
    – a ještě třeba Bremen Hbf, i když to je takové konzervativnější…

    Většinou ale (na západ od nás) platí, že přímo před nádražím jsou jen nástupní hrany tram / trol / bus a odstavné plochy a smyčky jsou odsunuty někam do pryč, popř. je tam na ně mnohonásobně víc místa (protože WWII, RAF a USAAF).

    Thumb up 3 Thumb down 0
  45. Davidb :

    jenki:
    Amsterdam Centraal (Stationsplein)- https://goo.gl/maps/dsMFWxERYq72 Fakt super.
    Kassel – Wilhelmshöhe- https://goo.gl/maps/FV1Et9ixJYK2 Ještě lepší :-)
    Salzburg Hbf- https://goo.gl/maps/gzvaN6bjL1K2 Tady mě uchvátilo i toto: https://goo.gl/maps/QgF7AG4x3FR2
    Bremen Hbf- https://goo.gl/maps/Zq6hcksxQYk

    Asi by bylo nejlepší udělat tu smyčku objetím po Skladištní a Arbesově a napojení na Sokolskou.

    Thumb up 2 Thumb down 0
  46. Tereza :

    thvari: Naprosto souhlasím a upozorňuji na přehřívání zpevněných ploch. Ty rozdíly nejsou o 2°C, ale i o desítky °C. A to nehovořím o klimatické funkci zeleně, která v horkých dnech přeměnou vody v páru spotřebovává energie a výrazně ochlazuje okolí. Viz. klimatický efekt zeleně: https://www.krajskelisty.cz/images/textiky/hradec_termosnimek.jpg
    V 34°C, a tyto teploty se budou vyskytovat čím dál častěji, nemá povrchu teplotu 34°C ale klidně 50 – 60°C. Záleží na typu povrchu (tzv. albedu). Pakliže se podíváte na trávníky, teplota z 52°C může klesnout na 45°C, u vzrostlých stromů dokonce až na 27°C. Ochlazení povrchu by jistě pomohlo jak vhodné rozložení vzrostlé zeleně s širokými korunami, tak ale také volba materiálu, který dokáže propouštět vodu, zasakovat ji a v případě horkých dní opět uvolňovat. Zvýšená vlhkost pak zlepšuje podmínky pro dýchání, zeleň zas limituje prašnost (ačkoli to má své limity, především v suchých a větrných dnech). Mně osobně se návrh líbí, jen bych pamatovala skutečně na to, ať z plochy nevznikne další přehřívající se betonová plocha.
    Ještě bych ráda vypíchla jednu cílovou skupinu a tou jsou cyklisté. Přístup na kolech je úděsný. A zprvu jsem se těšila, když se začaly v budově stavět výtahy. Nicméně, do výtahu se jednak kola nevejdou a druhak musíte 3x (!!!) přestupovat, abyste se na nástupiště dostali. Souhlasím, že zásadnější a celistvější pojetí celého prostoru by bylo žádoucí. Prostor před budovou je opět vytržený z kontextu celého problému dané lokality.

    Thumb up 3 Thumb down 0
  47. aaa :

    Rob:

    Děkuji nechci. V porovnání např. s konceptem níže je to naprostý hnus:
    http://novatramvajporuba.cz/wp-content/uploads/2017/02/tram-tracks-2.jpg

    Thumb up 0 Thumb down 0

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.