Ostrava může těžit ze své průmyslové minulosti

Moravskoslezská metropole Ostrava byla v minulosti vnímána jako „železné srdce republiky“. Orientační odhad celkové plochy dotčené bývalou průmyslovou činností představuje v tomto městě asi 15 procent území města.Díky tomu ale dnes v Ostravě pro investory existuje několik zajímavých příležitostí, zejména v brownfieldech. Ostrava pravidelně aktualizuje a vyhodnocuje seznam brownfieldů na svém území, ať už jde o pozemky ve vlastnictví města, nebo soukromých subjektů. „S vlastníky průběžně komunikujeme a snažíme se docílit opětovného rozvoje dnes nevyužívaných lokalit a objektů. Jako příklad úspěšné spolupráce a přípravy brownfieldů lze uvést například projekt Nové Karoliny. Město je rovněž partnerem v rámci řešení Dolní oblasti Vítkovice, která má nyní nového majitele a rovněž v současnosti řeší pomocí PPP pozemky v oblasti Ostravy-Hrušova,“ říká k rozvojovým záměrům města primátor Petr Kajnar.
Město by podle něj také přivítalo, kdyby při investicích do regenerace brownfieldů dostali příležitost k čerpání z evropských fondů i soukromí vlastníci. „Předchozí vlády to nevyjednaly, a to považuji za velkou chybu,“ říká primátor Kajnar. Město Ostrava je proto zatím pouze v pozici iniciátora a koordinátora projektů, protože není jediným vlastníkem žádného brownfieldu.

Perspektivní jsou dobře dostupné brownfieldy
Největší perspektivu mají v Ostravě brownfieldy s dobrou dostupností technické a dopravní infrastruktury a pokud možno s jasnou vlastnickou strukturou. Současně jde také o vůli vlastníka problémy konkrétních brownfieldů řešit. „Na území města je několik takovýchto lokalit, které v případě vhodné revitalizace mohou být anebo již jsou zajímavým objektem k rozvojové investici. Jde zejména o Dolní oblast Vítkovic, Karolinu, rozvojové území Hrušov, bývalý vojenský prostor Bělský les nebo Lahos Hulváky. Limitem rozvoje těchto lokalit je však především vlastnictví. Privátní subjekty v současnosti nemají dostatek prostředků na jejich rekultivaci a rozvoj a východiskem by mohla být spolupráce města se soukromým sektorem.

Další nástroj rozvoje: průmyslové zóny
Ostrava se v rozvojových plánech neorientuje jen na brownfieldy. Významným nástrojem jsou i průmyslové zóny. „Nově připravované průmyslové zóny byly jedním z hlavním nástrojů pro snižování nezaměstnanosti v Ostravě. V roce 2004 činila míra nezaměstnanosti v Ostravě téměř 20 procent, v roce 2008 byla na úrovni osmi procent. Nyní, kvůli hospodářskému útlumu, dosahuje nezaměstnanost přibližně 11,4 procenta,“ uvedl k roli průmyslových zón Petr Kajnar. V průmyslových zónách v Hrabové a v Mošnově nyní pracuje více než osm a půl tisíce lidí a zhruba stejný počet nových pracovních míst byl vytvořen u dodavatelů těchto firem.Investice nových společností dosáhly od roku 2004 hodnoty více než 13 miliard korun. V současnosti město nabízí především Strategickou průmyslovou zónu Ostrava-Mošnov, kde zbývá obsadit zhruba 85 hektarů z celkové plochy 200 hektarů. V průmyslové zóně Ostrava-Hrabová je možné umístit investice v rámci CTParku Ostrava, který připravuje společnost CTP Invest. Město se v minulosti zásadním způsobem podílelo na rozvoji této lokality.

Developeři potřebují informace o ostravském prostředí
Pokud jde o development, nabízí Ostrava zájemcům v první řadě informace. „Pokud má některý z developerů zájem ve městě připravit zajímavý projekt, musí mít podrobně zmapován zdejší realitní trh. Město proto připravuje řadu materiálů a prezentuje investiční příležitosti na domácích i zahraničních veletrzích. Nejvýznamnějším materiálem o investičních příležitostech, který je v rámci ČR unikátní, lze nazvat Real Estate Report Ostrava, který podává komplexní údaje o realizovaných a připravovaných projektech na území města,“ říká k informacím pro developera Petr Kajnar.
Důležité informace lze nalézt také v publikacích „Proč???Why??? Ostrava“, každoročně jsou aktualizovány rovněž Faktografické listy o Ostravě, pro podnikatele byla vyvinuta aplikace pro orientační výpočet potřeby médií (teplo, voda, elektřina, plyn, dešťové a splaškové vody). Investoři zvláště oceňují webové stránky ve čtyřech jazykových mutacích. Kromě toho Ostrava nabízí pomoc i vlastníkům lokalit typu brownfield, tyto plochy totiž vnímá jako oblast se silným rozvojovým potenciálem. „Město proto hledá prostředky a nástroje k pomoci stávajícím vlastníkům a k zajištění jejich rekonverzi a využití do budoucna. Jde například o pomoc při získání finančních prostředků na asanaci a další činnosti spojené s přípravou lokalit.

Fondy Evropské unie Ostrava maximálně využívá
Při realizaci rozvojových záměrů Ostrava pracuje i s evropskými financemi. Město získalo do září 2010 dotace z EU a Finančních mechanismů EHP/Norsko v celkové výši 3,1 miliardy korun a bylo nejúspěšnější při čerpání z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko, kde získalo 2,5 miliardy korun. Následuje Operační program životní prostředí s asi 400 miliony korun v závěsu s Integrovaným operačním programem s necelými 200 miliony korun a Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost, kde bylo získáno 51 milionů korun.Ostatní programy jsou specifikovány tak, že město Ostrava není podporovaným žadatelem. Statutární město Ostrava získalo také dotace z národních zdrojů, a to ve výši téměř 3,4 miliardy korun, jedná se zejména o program zaměřený na podporu revitalizace území dotčeného těžbou, který je administrovaný ministerstvy financí a průmyslu a obchodu. „Obecně nelze uvést, zda město bylo v získávání dotací úspěšné, či neúspěšné – ať již jde o finance z EU, nebo národních zdrojů. Srovnání je vždy relativní, ale pro ilustraci, celkové náklady výše uvedených projektů činí téměř devět miliard korun. Rozdíl úhrnů celkových nákladů projektů a poskytnutých dotací je financován z rozpočtu statutárního města Ostravy. Tak se za každé investované tři koruny městu vrací zpět do pokladny dvě koruny z externích zdrojů,“ popisuje průběh čerpání dotací Petr Kajnar.Kapitálový rozpočet města pro jednotlivá léta se průměrně pohybuje kolem jedné miliardy korun. Znamená to, že v tomto programovacím období oproti období před rokem 2007 město navýšilo své investiční aktivity více než dvojnásobně. Výhledově město do konce programovacího období, tedy do roku 2013, své aktivity v oblasti snah o získávání dotací zřejmě neomezí.

Rozvoj vysokého školství je pro Ostravu klíčový
Ostrava patří i k univerzitním centrům, působí zde Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola podnikání a Panevropská vysoká škola. „Uvědomujeme si, že rozvoj vědy a vysokého školství je pro rozvoj Ostravska klíčový. Úspěšně jsme se vypořádali s přechodem od těžkého průmyslu a hornictví. Region je zajímavým místem pro zahraniční investory. Jsme si současně vědomi, že chceme-li přilákat do regionu firmy zabývající se vyspělými technologiemi, nechceme-li se stát pouhou montovnou, musíme být schopni nabídnout také kvalifikovanou pracovní sílu,“ definuje roli vysokých škol Petr Kajnar.V uplynulých čtyřech letech město Ostrava pomohlo místním univerzitám podporou ve výši 150 milionů korun. O tom, že je Ostrava univerzitním městem, svědčí fakt, že na dvou státních a několika soukromých vysokých školách studovalo v loňském roce na čtyřicet tisíc studentů. Všechny ostravské vysoké školy přitom vykazují flexibilní adaptaci na požadavky trhu práce.

Dvě brzdy dalšího rozvoje severomoravské metropole
Pokud jde o problémy, které stojí v cestě rozvoji moravskoslezské metropole, jsou především o dva. Prvním je aktuální stav ovzduší – v regionu je několik zdrojů znečištění, které by samy o sobě nepředstavovaly problém, ale v úhrnu způsobují, že má Ostravsko nejhorší ovzduší ve střední Evropě. A rychlé řešení situace je zatím v nedohlednu. Významný negativní vliv má také znečištění, které se do Ostravy dostává ze sousedního Polska, kde nejsou tak přísné limity jako u nás.

„Každý zdroj se musí řešit individuálně. Rozhodující kompetence má ovšem stát. Jeho představitelé se dosud omezovali pouze na bezvýznamná vyjádření. Po dlouhém rozvažování jsme se rozhodli podat na stát žalobu a doufáme, že jej tímto způsobem přinutíme přejít od slov k činům,“ říká k řešení klíčového problému regionu primátor Kajnar. Druhým limitujícím faktorem je podle něj v Ostravě nedostatek elektřiny. „Ostravsko zažilo před krizí velký ekonomický rozvoj, přišla řada nových investorů, kteří obsadili místa v průmyslových zónách nebo si vybudovali vlastní budovy a provozy. Na tento příliv nebyl ovšem připraven ČEZ a Ostrava se dnes potýká s nedostatkem elektřiny. Na řešení již s vedením ČEZ úzce spolupracujeme,“ říká Petr Kajnar.

zdroj:realit.cz

Související články


Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.