Ostrava má sochu Leoše Janáčka

Ostrava má nově sochu Leoše Janáčka umístěnou na Jiráskově náměstí. Bohužel se nejedná o nadčasovou sochu, ale turistický kýč. Socha T.G. Masaryka stále nikde…

Nejslavnějším ostravským nebožtíkem je bezesporu hudební skladatel světového významu Leoš Janáček, který v Kleinově sanatoriu na Fifejdách zesnul 12. srpna 1928. Janáčkova socha odhalená těsně před svátky na ostravském Kuřím rynku (Jiráskovo náměstí) je ale svým způsobem medvědí službou mistrovu dílu i jeho osobnosti. Socha Davida Moješčíka se sice zřejmě stane ostravskou turistickou atrakcí, což ale neznamená, že na rynku vzniklo dobré umělecké dílo.

„Byla to lavečka aj z dřeva olšového,“ zpívá se v lidové písni, kterou miloval právě Leoš Janáček. Na tuhle lavičku stačila kulatina z olše a zdarma ji stloukl každý hospodář. Dnes jsou lavičky velkým byznysem a turistickými atrakcemi, je to světová móda spojit lavičku se slavnou osobností, která se v daném městě narodila, žila či zemřela. Tyhle figurativní a nejlépe bronzové sochy mají vesměs hyperrealistickou podobu, aby celebritu poznal i ten poslední hejhula, který do města zavítá s turistickou kanceláří. Neodsuzuji taková díla, odmítám je ale nazývat souslovím umělecké dílo. Jsou to spíš figurální atrakce. Bronzoví paňácové, někdy rádoby zadumaní, jindy naopak s úsměvem ve tváři, záleží na typu zobrazované osobnosti.

K nové Janáčkově soše jsem se vypravil ráno na svatého Štěpána, a to ulicí Na Hradbách ve směru od rozhlasu, aniž bych si dílo předem prohlédl na sociálních sítích. Už na rohu náměstí jsem byl ale poněkud překvapen proporcemi skulptury, ačkoliv jsem věděl, že budu mít co do činění s životní velikostí figury.

Janáček totiž sedí na lavičce v hlubokém předklonu, takže reálná lidská velikost se opticky zmenšuje, což se prokáže i o něco později, když k Janáčkovi usednou ranní chodci a mistra převyšují o hlavu i více. Je to sice kouzlo nechtěného, ale protože ke shrbené postavě přicházím zezadu, napadá mě, že je to hlídač dřevěných tržních budek rozesetých na rynku. Místní figurka v kožené bundě, která drbe ratlíka v klíně, zezadu totiž mezi mistrovým loktem a levým stehnem vykukuje něco jako hlava psa.

Aha, ona je to liška Bystrouška, hrdinka Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Ke kompozičním výhradám se v tu chvíli přidává i kritika celého pojetí díla. Proč opět Bystrouška, která je letitým symbolem Janáčkova rodiště na Hukvaldech? Proč zdvojovat tenhle turistický atribut, copak Ostravu s Janáčkem nic jiného nespojovalo? Pravda je bohužel taková, že Bystrouška je v Ostravě spíše symbolem ostravské hudební nedokonalosti či poloprofesionalismu. Janáček si totiž nepřál, aby zrovna tuhle operu provádělo ostravské Národní divadlo moravskoslezské (NDM), jehož orchestr byl početně slabý a hudebně nedosahoval pražských či brněnských kvalit.

„A teď mam Lišku. Ale tu vam do Ostravy ještě nepustim, protože by tu zatím ještě špatně běhala,“ prohlásil Leoš Janáček 8. ledna 1924 v ostravském hotelu Slavia (dodnes stojící dům na křížení ulic Hollarova a Poděbradova), kde s herci oslavoval ostravskou premiéru Káti Kabanové. „Myslil tím náš tehdy ještě málo početný orchestr,“ zachovala se na setkání vzpomínka v archivu NDM, jejímž autorem je dirigent Mirko Hanák. Když už tedy Bystrouška něco zpodobňuje, tak skrblivost tehdejších radních a ostravských podnikatelů, kteří k růstu operního orchestru nemínili nějak výrazně finančně přispět.

A to už se staršímu muži z dílny Davida Moješčíka dívám do tváře. Je to dobrák od kosti, který je schopen zkrotit toulavé lišky a předvádět je dětem v centru Ostravy, nikoliv ale genius světové hudby. Tím nezpochybňuji, že si Ostraváci sochu nezamilují, skutečné ctitele Janáčkova mistrovského díla a muzikology ze všech kontinentů, kteří někdy náhodou zavítají do Ostravy, ovšem takový Janáček asi nepotěší. Místo génia spatří prosťáčka, možná se s tím nakonec i smíří, ale jak jim vysvětlit, co má Janáček společného s Kuřím rynkem?

Leoši Janáčkovi by to mnohem více slušelo třeba před Divadlem Jiřího Myrona (někdejším Národním domě), kde se ostravská hudební scéna poprvé popasovala s mistrovým dílem. Bylo to 25. září 1906, na programu byla Janáčkova opera Její pastorkyňa a dirigoval ji Cyril Metoděj Hrazdira (Janáček seděl v hledišti), absolvent varhanické školy v Brně. S odhalením sochy v tomto místě se mohlo počkat, až dojde k plánované likvidaci ostudného parkoviště před divadlem a katedrálou Božského Spasitele. Právě na takto uvolněné ploše by skulptura měla i svůj příběh, možná by prostor mohl dostat i název náměstí Leoše Janáčka.

Pokud je mi známo, vznik díla nedoprovázela klasická veřejná soutěž, která je v takových případech obvyklá, přičemž stejným a ne úplně standardním způsobem obvod určí, kdo vytvoří další plánované sochy Věry Špinarové a Karla Kryla. Pro jmenované umělce je ale takový postup medvědí službou, protože o realizaci nerozhodují odborníci, nýbrž orgány samosprávy, od nichž lze těžko čekat, že zvednou ruce pro opravdu současné sochařské trendy. Pozitivním příkladem nechť je třeba loni odhalená socha básníka Jana Skácela od sochaře Jiřího Sobotky v Brně vzešlá z řádného veřejného klání. I ta má sice svoje kritiky, nicméně nadživotní Skácelova busta je sestavena z vrstvených a k sobě svařených kartáčovaných trubek a je to potentní, vyzývavé a hlavně současné dílo. Janáček v Ostravě je maximálně reklamním poutačem na Muzeum Leoše Janáčka, které ovšem turisté v Ostravě nenajdou.

Kleinovo sanatorium, v němž Janáček téměř před devadesáti lety zesnul, přitom podnes stojí a je součásti městského špitálu na Fifejdách. Kdyby se právě tahle budova změnila v poutavé Janáčkovo hudební muzeum, jsem přesvědčen, že by lákalo Janáčkovy obdivovatele opravdu z celé planety. Zvláště, pokud by se součástí expozice stala rekonstrukce nemocničního pokoje, v němž mistr nečekaně zemřel. A před muzeem by bylo další skvělé místo pro Janáčkovu sochu.

Janáček zemřel ve čtyřiasedmdesáti letech, když se při hledání syna své přítelkyně Kamily Stösslové nachladil v lese na Hukvaldech. Hukvaldský lékař nemoc diagnostikoval jako zánět středního ucha, zánět v krku a nepravidelnou činnost srdeční, takž v obavách se zápalu plic poslal Janáčka právě do ostravského sanatoria. „Než tak žit, raději umřit. Ja vim, že zemřu. Co komu súzeno, tomu neuteče,“ stačil údajně ještě říct Kamile v sanatoriu, než v neděli 12. srpna 1928 zesnul.

zdroj: ostravan.cz

Související články


Komentáře

  1. PetrKS :

    Srdceryvný report, úplná tragédie… s většinou příspěvků na tomhle webu souhlasím, ale že budete brblat i proti téhle malé, bezvýznamné soše, to mě rozesmálo. Co byste tam dali vy, Vltavského v nadživotní velikosti?

    Thumb up 24 Thumb down 11
  2. R. :

    Smutná shrbená historická socha na špatném místě stávající se pouze mementem současné upadající Ostravy, která se snaží marně hledat někde v minulosti namísto aby hleděla do budoucnosti. A Janáček by si rozhodně zasloužil něco důstojnějšího/soudobějšího/mladšího. Veřejný prostor se dneska „oživuje“ jinak páni zastupitelé městského obvodu MOaP. :-(

    Thumb up 5 Thumb down 16
  3. Pavel :

    Na ČT1 v Událostech z regionu ještě přidali informaci, že zatím má v Česku Janáček pouhé dvě sochy. Je to docela ostuda, protože z českých hudebních skladatelů je fakt ve světě nejznámější a nejhranější. Napadlo mě, proč o jeho sochu neusilovala třeba Janáčkova konzervatoř?

    Thumb up 13 Thumb down 3
  4. VU :

    Neusilovali nejspis proto, ze primo u konzevatore uz janacek sochu, ma

    Thumb up 18 Thumb down 1
  5. Hrdy Ostravak :

    Cyril Vltavsky by si sochu zaslouzil. Je svetove uznavany. Nejelepe kdyby stala u Karoliny. Ja se pokusim rozjet sbirku.

    Thumb up 4 Thumb down 6
  6. Aleš K :

    Není to tak špatné, jak tvrdí článek

    Thumb up 5 Thumb down 1
  7. Hynek [msstavby.cz] :

    PetrKS: jen upozornuju, ze ten clanek je prevzat z ostravan.cz, ty sede pruhy vlevo znaci citaci, tzn nas web neni autorem…
    a co by kdo kam dal, je hned v prvni vete (ktera nase, rsp. Martinova, zrovna je)

    Thumb up 0 Thumb down 0
  8. talage :

    Hynek [msstavby.cz]: Na to vysvětlení už by pomalu stálo za to si napsat makro :) . . . Nebo by ty uvozovky mohly blikat…

    Thumb up 2 Thumb down 0
  9. Hynek [msstavby.cz] :

    talage: jj, pritvrdil jsem na barvach, tak snad uz to neprehledne ani slepy

    Thumb up 2 Thumb down 0
  10. D-r :

    https://brno.idnes.cz/nove-letecke-linky-letiste-brno-blue-air-moravia-transportation-pxt-/brno-zpravy.aspx?c=A171214_160455_brno-zpravy_dh

    Thumb up 0 Thumb down 0
  11. D-r :

    Tak že Brno ma 7 novych letu a Ostrava sochu.

    Thumb up 4 Thumb down 1

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.