Lovecký zámeček a park Hukvaldy

Zámeček a přilehlý areál v Hukvaldech by měl projít velmi zajímavou rekonstrukcí.

Autor: Marek Jan Štěpán
Spolupráce: Marin Kopecký, Jan Vodička, Pavel Urbánek
Investor: Biskupství ostravsko opavské

Odhalování příběhu
Hukvaldský zámeček je dnes v nedobré kondici. V jeho zdech a přilehlém parku je však skryt silný příběh, který se pokouším odhalit a navázat na něj. Z arcibiskupského loveckého zámečku je přetaven do lusthausu lašského srdce. Areál sestává ze zámku, depandance, parku a parkoviště.

Příběh parku
Návrh parku z roku 1855 je inspirován anglickými zahradami a odráží náklonnost tehdejší místní aristokracie k Anglii. Po francouzské revoluci a jejím vztahu ke šlechtě to samozřejmě není nic překvapivého. Z výkresu návrhu parku lze vyčíst několik zásadních koncepčních záležitostí. Těžiště parku je prostor louky, je tedy prázdné. Tato prázdnota soustřeďuje pozornost a zájem dovnitř kompozice a nastoluje tak její maximální soudržnost, je prostorem pro člověka a je jeho nejsilnější stránkou. Tento velkorysý prostor je lemován zelení, která jej opticky odděluje od okolí. Z dvora u zámku je navržen vizuální průhled směrem k altánu u jezírka logicky umístěnému v dolní části. Altán je zde jako závěrečná dominanta lákající k procházce k jezírku. Park lemuje okružní cesta s odbočkou kolem něj. Byl doplněn domem zahradníka a skleníkem. V blízkosti zámečku jsou broderie a květinové koberce. Celý park působí dojmem klidu a jednoduchosti, dojmem díla vytvořeného bez námahy. Je zde cítit již přetavený anglický vliv do aktuálních krajinářských názorů prince Hermanna Ludwiga Heinricha von Pückler-Muskau (1785 – 1871). Jsou zde však vystopovatelné i francouzské vlivy patrné především z ostrova na jezírku. Jeho inspirací je tou dobou velmi populární ostrov topolů v Ermenonville, kde byl pohřben Jean-Jacques Rousseau. Ten mimo jiné volal po návratu k přírodě, citlivosti a k lidské přirozenosti, což mohlo rezonovat právě zde.

 

Návrh parku
Náš návrh park rehabilituje a posouvá opět k původnímu návrhu z 19. století. Jak píše Pückler „Nepostradatelným základem stavby parku je kontrolující́ schéma. Musí být plně konzistentní od počátku až do konce”. Toto schéma je dodnes čitelné, i když na některých místech je dost rozmlženo (chybí rybník, altán, ostrůvek, skleník, nečitelná osa, apod.), je ale možné jej obnovit. Dřeviny jsou v parku v dobré kondici, ve větším než potřebném množství. Jeho rehabilitace počítá se soudobým přístupem. V dolní části bude obnoveno jezírko v původní velikosti formou samočistitelném biotopu s hlubokou a plytkou částí. Páteřní stromy budou ponechány. Velmi mírně se mění směr kompoziční osy na nový dřevěný skládaný altán. Jezerní ostrůvek s kenotafem arcibiskupa Fürstenberka je proveden bez mostku (dostupný pouze pramicí). Na druhé straně osy je na dvoře stojící socha jelena se svatým Hubertem. Na dobový koncept navazují i ostatní prvky a místa parku – matčina lavička, strom milenců, poustevna, jeskyně, chýše, kamenný sloup. Na místě kde stával skleník je stodola s voliérou a větší rovinatou plochou jako venkovní hernou. Ty slouží pro rozšíření aktivit za méně příznivého počasí.

Příběh zámečku
Arcibiskupský lovecký letohrádek (zámeček) na Hukvaldech vznikl z popudu kardinála, olomouckého arcibiskupa Bedřicha Jáchyma Karla Egona lankraběte z Fürstenberka (8.10.1813 – 20.8. 1892 Hukvaldy). Úkol byl svěřen arcibiskupské stavení kanceláří v Kroměříži pod vedením brněnského architekta Františka Drbala. Autorem je frýdeckomístecký rodák Karel Biefel, vedle seděl ještě jako elév Gustav Meretta, který participoval na některých detailech (litinové zábradlí, domek zahradníka). Do této doby zde stála podél hukvaldské návsi souvislá řada domů správy hukvaldského panství. Byl zbořen dům č.p. 2 a hospodářské budovy vzadu (r. 1855), a hmota zámečku se tak osamostatnila. Fasáda zámečku a blízké depandance má střízlivé pseudogotické prvky, které jsou vysledovatelné i na jiných stavbách arcibiskupské stavební kanceláře. Jejich střídmost je až na hranici průmyslových staveb a nádražních budov, což je na svou dobu jistě progresivní. Pro uvedení do souvislostí – v roce 1885 hostil Kardinál Fürstenberg na svém arcibiskupském zámku v Kroměříži rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. s ruským carem Alexandrem III. Na dobových fotografiích je vidět budova kroměřížského nádraží, kam oba státníci přijeli. Ta má mnoho společných architektonických detailů se zámečkem na Hukvaldech. Budova zámečku má obdélný půdorys, je dvoupodlažní s částečným podsklepením a sedlovou střechou s přesahy do stran. Na krátké jižní straně má vysoký arkýř. Z původní budovy je dodnes vnímatelná osa nástupu a vjezdu směrem na pivovar kolem kolárny a truhlárny. Na ní je vybudována i kašna na dvoře. Zámeček byl po válce zestátněn, mobiliář odvezen. Dlouho v něm byla škola a nyní je po nedokončené rekonstrukci na konci 80. let v nedobré kondici.

Návrh zámečku
Budova zámečku je obnovena v maximální míře do původní podoby. Jsou obnoveny fasády včetně litinového balkónku a oken. Obnoven je starý nástup z ulice. Všechny patra slouží návštěvníkům. Dispozice budovy zámečku je v maximální možné míře rehabilitována, vychází z podrobného studia historických materiálů. Přízemí je věnováno vstupním prostorám, informacím a restauraci, patro je rehabilitováno do pseudohistorické podoby, podkroví je věnováno dětskému pro- gramu. Nezbytné provozní zázemí zámku je vyčleněno do suterénních prostor pod dvůr. Jsou tak nedotčeny nejcennější prostory v parteru a patře. V tomto suterénu jsou toalety pro návštěvníky zámečku, pavilonu i personálu, zázemí restaurace a technické zázemí stavby a fontány.

Svatební pavilon
Pavilon je vkladem naší doby do areálu. Záměrem je, aby zde další příběhy začínaly. Obdélný pavilon je dostavěn kolmo k zámku, má půdorysnou proporci a velikost obdobnou jako depandance na druhé straně hmotové kompozice. Pavilon je inspirován původní koncepcí zámečku a okolní přírodou. Navazuje na hojné používání skládaných (tehdy litinových prvků) v architektuře arcibiskupského stavebního úřadu, jejímu sklonu k racionální půdorysným strukturám a estetice pseudogotiky. Zároveň nosná struktura pavilonu odkazuje na stromy v okolním parku. Pavilon má jednotlivé vrstvy oddělující vnější a vnitřní prostor, ty jej zjemňují, zároveň vytvářejí zajímavé světelné podmínky. Jeho umístění navazuje centrální pozici kašny a respektuje fasádu vedlejšího zámečku, se kterým v místě štítu propojen krčkem. Obdélný pavilon je vlastně velikou místností lemovanou krytým ochozem. Na straně směrem k cestě je vyčleněno několik místností pro zázemí (bar, salónek, WC imobilní), veliká skříň, schodiště do suterénu a spojovací krček. WC pro hosty je umístěno v suterénu. Pavilon je dřevěné konstrukce kombinované s ocelí (případně litinou) v modulu 1,5 m, stojí na suterénní konstrukci z vod- stavebného betonu. Kapacita pavilonu umožňuje umístit slavnostní tabuli pro 80 lidí a taneční parket, nebo 120 sedících pro hudební produkci, nebo cca 180 stojících pro raut. Referenční stavba pavilonu v Račím údolí, která je stejné velikosti umožňuje dle empirických zkušenosti uspořádat svatební tabuli pro 120 lidí.

Příběh depandance
Depandance, dříve hukvaldská hospoda byla přestavěna současně se zámečkem. Její hlavní místnost – nálevna – byla předělena a byla zde vybudována kuchyně sloužící zámečku. Z té doby pochází i její název. Podle některých pramenů procházela mezi starou hospodou a vedlejší budovou cesta.

Návrh depandance
Objekt dapandance je rehabilitován do pokud možno původního stavu při vzniku zámečku, jeho fasáda je zdrobnělým zrcadlem fasády zámečku. V depandance je umístěno centrum zájmového a neformálního vzdělávání mládeže pro přírodovědné a řemeslné výukové programy. Jsou zde 3 dílny/laboratoře, 1 herna a nezbytné zázemí. Objekt je bezbariérově dostupný.V suterénu ve zdech objektu je dostatečný prostor na vybudování prostoru pro uskladnění a půjčovnu kol.

zdroj: atelier-stepan.cz

Související články


1 komentář

  1. cvokař :

    Je super, když se historie naopomíjí. Jen co jednou padne církvi, s tím je doslova „AMEN“ :D

    Thumb up 0 Thumb down 5

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.